Oprava starožitných židlí

Opravy židlí

Rozhodující pro určení postupu restaurování židlí, tedy i ceny je pevnost konstrukce a stav čalounění. Výjimku tvoří samostatné vkládací čalounění. Nejvíce trpí konstrukce čepů spojujících luby se zadním opěradlem.

Vždy se vyplatí rozebrat všechny spoje, které lze rozebrat a židle opětovně sklížit. Tím se předejde pozdějším problémům s uvolněnou konstrukcí, hlavně je-li čalounění napevno na židli, protože rozebrat a sklížit židli lze pouze bez čalounu.

Po rozebrání se očistí konstrukční spoje, odstraní se staré povrchová úprava většinou šelaková politura), opraví případné mechanické vady povrchu, jako oštípaná dýhy, praskliny, rýpance apod.

Je-li korpus napaden dřevokazným hmyzem, musí se proti němu ošetřit. Celá konstrukce se sklíží do původního tvaru. Celý povrch se důkladně několikrát přebrousí, je-li potřeba namoří mořidlem, napustí fermeží a nanese nová šelaková politura.

Ukázky postupu restaurování židlí

Rondokubistické židle

Starožitné leštěné židle z dubového dřeva mořené na ořech s čalouněním v rondokubistickém stylu, tzv. české art deco.

Křesla a židle (historismus)

Ukázka restaurování jídelních židlí a čalouněných křesel z konce 19. století. Někdo je zmodernizoval tak že vyřezal ozdobné kuželky a řezby. Vše bylo doplněno do původního stavu, včetně nového čalounění.

Židle Thonet č. 124

Ukázka restaurování židle Thonet, typ č. 124. Tento oblíbený typ židlí je často neodborně renovován. V tomto případě jsou použity původní techniky.