Postup restaurování:
Chemickým rozborem polychromie bylo zjištěno, že je tvořena nátěrem
hlinky a šelakovou politurou. Prvním krokem tedy bylo odstranění
šelakové politury roztokem lihu s minimálním obsahem čpavku a vyčištění
povrchu dřeva od zbylé špíny, zbytků lepidel, kytů a ostatních nečistot.
Veškeré opravy byly prováděny stejným materiálem a klíženy na kostní
klih. Pro přehlednost jsem v této zprávě rozdělil sochu do dvou
částí a to:
- postavu Sv. Huberta
- figuru jelena a podstavec
Postava Sv. Huberta:
Při průzkumu bylo zjištěno, že je slepena svisle v ose ramen ze
dvou bloků, slepených pouze po obvodu, aby materiál mohl volně
pracovat
a nedošlo k rozpraskání bloků, ze kterých je tvořena.
Díra vzadu
mezi lopatkami volně prochází zadní částí až do části přední
a původně pravděpodobně sloužila jako odvětrávací otvor, anebo k
bezpečného
větrání sochy, proto byla zachována v původní podobě. Takřka
všechny kovové hřebíky byly ze sochy odstraněny. Uvolněné části po
odstranění
hřebíků a prasklinky, jako např.: uvolnění obou bloků postavy,
ozdobná šňůra na klobouku, krempa klobouku, části vousů a vlasů
byly roztaženy
a podmazány, staženy a zpevněny dřevěnými hřeby a to tak, že
zároveň zaplnily díry po vyndaných kovových hřebících. Veškeré uvolněné
špány byly vyndány a otvory po nich vyčištěny, praskliny byly
proříznuty
tak, aby je bylo možno vyplnit špány z lipového dřeva na kostní
klih.
Chybějící malíček na pravé ruce byl vysazen a dořezán.
Postava jelena:
Uprostřed trupu byla prasklá napříč v důsledku zkroucení dvou proti
sobě postavených segmentů s velkými suky uprostřed. To je patrno
ze struktury dřeva na hřbetu pod krčkem jelena. V tomto místě byla
prasklina více než 4 mm široká a tím byla narušena vazba materiálu
v oblasti zadních běhů, které tímto pnutím materiálu byly prasklé
v dolní části a v horní narušeny tak, že nedržely vůbec.
Aby bylo
možné připasovat obě části trupu jelena a zadní běhy, bylo třeba
postupně opatrně rozebrat veškeré uvolněné části postavce. Přitom
bylo zjištěno, že při předchozí opravě bylo použito kovových
hřebů o délce až 100 mm a to bez předchozího sklížení tak, že byly
zatlučeny
křížem, aby nedošlo k samovolnému uvolnění jednotlivých částí.
Původní dřevěné hřeby byly ponechány. Tak vznikl jakýsi ježek
uprostřed materiálu.
Bylo nutné postupně jednotlivé části bloku uvolnit, pakliže
to systém lepení bloku dovolil natolik, aby šli přeříznout všechny
hřeby a
tím bylo umožněno rozebrání jednotlivých částí od sebe. Ty
byly
zbaveny všech hřebů, očištěny od starého klihu a vyspraveny.
Protože se jednalo
o značnou část podstavce, až po polovinu pařezu v levé přední
části postavce, s polovinou těla jelena, musely se jednotlivé
části připasovávat
postupně tak, aby nebyla narušena celková stavba celé sochy.
Každá část byla přiklížena kostním klihem zvlášť a spojena dřevěnými
hřeby k základu. I části, které nebylo možno rozebrat,
protože držely,
byly zpevněny dřevěnými hřeby. Veškeré uvolněné špány byly
vyndány a otvory po nich vyčištěny. Praskliny byly proříznuty tak,
aby
je bylo možno vyšpánovat.
Dokončovací práce:
Takto znovu postavená socha byla očištěna od zbytků kostního klihu,
uvolněných starých vysprávek, starého kytu a různých nečistot, které
se nepodařilo odstranit umytím. Všechny praskliny byly vyčištěny
a vyšpánovány.
Otvory po kovových hřebech byly odvrtány a díly zpevněny
dřevěnými hřeby lepenými na kostní klih. Veškeré vkládané, chybějící,
nebo pomlácené části, jako třeba malíček na levé ruce, špány atd.
byly vysazeny a dořezány tak, aby nenarušily rukopis řezbáře, který
tuto sochu s velkým umem vytvořil. Proto takřka všechny zásahy
do sochy byly dělány tak, aby byly vratné.
Výjimkou jsou zpevňovací
hřeby a opracování styčné plochy podstavce s povrchem soklu tak,
aby socha stála rovně, nekolébala se a tím nevznikaly neestetické
mezery na styčných plochách.
Povrchová úprava je stejně jako
původní, udělána ve vodě rozdělanou hlinkou, která po zaschnutí
byla překartáčována
a přetřena ve třech vrstvách šelakovou politurou. Patina byla
vytvořena zaprášením hlinky a prachu na nátěr včelím voskem. Poté
byl povrch
opatrně omyt hadříkem napuštěným v technickém benzínu stejně
jakoby se utíral prach při normální údržbě. Tím se dosáhlo efektu
stáří.
Samozřejmě, že tu správnou patinu socha získá až léty.
Další
fotografie:
|
